Vyrazili jsme z Newnes a dali si zase pekelných 30km po hrbolech zpátky k asfaltové silnici. Pak jsme jeli 61km do Oberon. Zde je odbočka na Jenolan Caves, my jsme ale jeli dále na jih okolo Abercrombie River NP do Goulburn, což je asi 150km. A pak jen pohodových 90km po Federal Highway do Canberra. Celkem pohodových 379km.

Ráno jsme časně vstali, následovala obligátní lehká snídaně a vyrazili jsme po, před dvěma kapitolama zmíněné, vlnité silnici zpátky na asfalt. Během jízdy se opět otevíraly dveře a náš Falcon začínal zjevně trochu trpět. Naštěstí šrouby se z přístrojové desky zatím nesypaly, takže jsme relativně dobře dojeli k asfaltové silnici.

Navigační problémy v Lithgow v nás zanechaly natolik hlubokou stopu, že jsme se ani nezastavili a pokračovali rovnou v cestě na jih. Kousek od Lithgow je odbočka do Katoomba, což je centrum Blue Mountains NP. My jsme už zde ale v minulosti byli, takže jsme zvolili jinou trasu. Dojeli jsme až do Oberon, což je malé ospalé městečko, s velmi, velmi, velmi širokou hlavní silnicí, a na této hlavní třídě je snad 20 pekáren. Auto jsme nechali u informací, kde jsme zjistili, kolik stojí vstupné do Jenolan Caves. Cena vstupného nás odradila a udělali jsme rozhodnutí jet stále na jih.

Z Oberonu jsme tedy mířili na Goulburn. Náš další plán byl strávit noc v Abercrombie NP. Bohužel až kousek od něj jsme zjistili, že z této strany je bez 4x4 prakticky nedostupný. Takže jsme nakonec zamířili až do Gouldburn. To město si nás získalo, hlavně zdarma internetem na informacích, takže jsme napsali nějaké zprávy přátelům a rodinám sdělili, že jsme živi a zdrávi. Nad Gouldburn je krásná vyhlídka (34°45'22.79"J 149°44'11.69"V), město je ale celé "hnědé", hlavně díky tomu, že posledních 5 let mají water restriction 5, což je nejvyšší stupeň.

Kousíček za Gouldburn jsme se napojili na Federal Highway. Tato dálnice je jediná dálnice v evropském slova smyslu. Překrásné 4 široké proudy toho nejlepšího asfaltu spojují Canberra se Sydney. Je zřejmé, kdo tuhle srandu platil. Obvykle náklady na dopravní infrastrukturu leží na bedrech jednotlivých států, což je u těch velmi rozlehlých trochu problém. Zde se ale všechno nejspíše platilo z federální kapsy a to se staví jinak.

K večeru jsme úspěšně dorazili do města kruhových objezdů, Canberra. Tady si nás u jednoho nákupního střediska vyzvedla dcera našeho kamaráda, Jana, a u ní jsme i bydleli. Opravdu hodně nám pomohla, za což jí patří náš velký dík, viz další články o australském hlavní městě.