Mezi tábořišti Rocky River ve Flinders Chase National Park a Brown River jsme najeli po ostrově 134km.

Ráno jsme si trochu přivstali, přece jen nás včerejší podvečerní procházka za ptakopysky trošku vyčerpala. Hned se také objevil klokan, co je ofrklejší více než tatranská veverka. Od nás se mu, opět k jeho zklamání, ničeho nedostalo. Pozdní ranní hodina se po chvíli ukázala jako ne zcela pozdní, protože o v noci se posouval čas a tedy máme den o hodinu delší.

Po snídani jsme se rozhodli znovu zkusit štěstí na Platypus Walk. Celý okruh má dle mapy 4,5km a 7 vyhlídkových plošin, které slibují možnost dobře ptakopysky zahlédnout. Díky suchu se Rocky river změnila v soustavu více méně osamocených jezírek, některé s křišťálově čistou vodou, jiná bahnitá. Tiše jsme u každého jezírka čekali, zda se kříženec ptáka a savce objeví. Bohužel už zase nic. Protože na Platypus Walk navazuje Rocky River Circuit, dle mapy okolo 9km, vydali jsme se aspoň na pořádnou procházku. Asi v polovině okruhu jsme došli na můstek se jménem Sugar Gum Crossing. Tam bylo takové menší jezírko, pořádně zakalené, ale v něm se vesele prohánělo hned dva ptakopyskové. Z mostu nad jezírkem jsme je pozorovali asi hodinku, jak se potápějí a hledají na dně potravu. Pak se objevil třetí ptakopysk a začala rvačka. Ti dva byli zřejmě pár a tak si samečci začali asi "vyměňovat názory". Po chvíli rvačky, kdy voda a zvířené bahno stříkalo všude oba rváči vylezli na břeh a strašně se drbali. Když jsme se na jednoho z nich koukli trochu více z blízka, tak měl na sobě šrámy. Samečci ptakopyska mají totiž na každém "kotníku" osten s jedem, který používají při obraně. Případný protijed není znám a seknutí tímto drápkem způsobuje u člověka silnou bolest postižené končetiny. Proti této bolesti údajně není lék a zmizí sama po dvou nebo více týdnech.

Ptakopysk podivný je vůbec podivné stvoření:
zobák jako kachna
tlapky s plovacími blánami
savec ale klade vejce
nemá bradavky, mléko teče z míst na těle
zobák je kožený, se spoustou nervových receptorů, najde vodní hmyz tak, že receptory zachytí nervové vzruchy v těle hmyzu
pod vodou mají zavřené oči
žijí ve vodě 1-3 metry hluboké
zásobu tuku je uložena v plochém ocasu
živí se hmyzem a larvami, běžným okem téměř neviditelným
musí denně sežrat 1/5 své váhy
v období sucha samice s mláďaty se "někam ztratí" a v kalužích zůstávají jen samci
samci mají ostny s jedem (jediný jedovatý savec na světě)
mláďata jsou po narození velikosti malé fazole a dospívají když jsou 3/4 velikosti dospelých

Během procházky jsme ještě viděli 2 ježury a 3 varany. Ježura australská je také úžasné stvoření. Ježury v zimně tvoří tzv. e-train (echidna train). Samečci, kteří mají zájem o samičku jej projevují tak, že jsou přesně za milovanou samičku. Tak se stává, že jde samička a za ní v těsném sledu až 6 samečku po dobu až 6 týdnů. Ta si ve finále jednoho z nápadníků vybere a ostatní mají smůlu. Ježura je nejbližší příbuzný ptakopyska, také klade vejce a také je savec. Živí se termity, které vyhrabává poblíž kmenů stromů.

Z návštěvnického centra Flinders Chase NP jsme se přesunuli na tábořiště na Brown Beach, hlavně z důvodu že relativně brzy ráno nám jede přívoz zpátky na pevninu. Cestou jsme se zastavili na Prospect Hill (původní název Mount Thisby), odkud je perfektní výhled na na nejúzší část ostrova. Poté se už začalo stmívat, hlavně díky posunu času o hodinu. Bohužel kousek před odbočkou na tábořiště nám do cesty skočil klokan. Milý čumáček to naštěstí "koupil" jen bokem auta, stihl jsem to strhnout, i když jsem původně myslel, že jej zabiju. Po nárazu se otřepal a odskákal pryč do lesa. Na autě praskly žárovky a trochu jsme přiohli blatník a vysklili levý blinkr. Nutno zdůraznit, že klokan není malý český králíček a plný přímý náraz je oboustranně devastující, obvykle to nepřežije jak klokan, tak i dopravní prostředek. Pouze jen "road train" je výjimkou. Mělo to na nás dost stresující účinek, tento jsme pak mírnili "tekutými jablíčky".