Jen projížďka z Vivonne Bay do Flinders Chase National Park a pak do tábořiště ve Rocky River. Celkem 84km.

Hned z rána jsme opustili tábořiště ve Vivonne Bay a vyrazili do Flinders Chase National Park. V informačním středisku jsme zaplatili za vstup do parku a chtěli jsme povolení na táboření u Snake Lagoon, paní se na nás podívala a ptá se:"Máte 4WD?" "Ne", odpověděli jsme po pravdě. "Máte rádi své auto?", následovala briskně druhá otázka, a paní ani nečekala na odpověď "tak tam nejezděte!" Pak jsme se jí ptali na pár podrobností ohledně kvality komunikace vedoucí do Snake Lagoon, a zaplatili si táboření v Rocky River Campground. Z informačního střediska jsme si mimo jiné odnesli podrobný plánek Kangaroo Island.

Včera Jana neměla ještě dost tuleňů, a tak jsme vyrazili na Cape du Couedic, kde je kolonie New Zealand Fur Seal. Vede tam taková "rovná" silnice, parkování je přímo u majáku a tuleně je možné pozorovat z vyhlídkové plošiny. Už z dálky je dle "houstnoucího vzduchu" zřejmé, kde tuleni žijí a že jejich hlavní potravou jsou dary moře. Protože tady není průvodce, na druhou stranu slézt dolů k tuleňům není vážně možné, zůstali jsme několik mnoho hodin. Jedinou přestávkou v pozorování ležících ploutvonožců byl oběd.

Pak jsme vyrazili na Remarkable Rocks. Nádherné místo s překrásnými skalami, téměř dokonalé. Bohužel jsme tady byli my a asi 3 plné autobusy nejen japonských turistů. Snad mimo sezónu, pokud takové období vůbec existuje, je možné si vychutnat atmosféru místa. My jsme odjeli okamžitě po zjištění, že jeden odjíždějící autobus nahrazují dva jiné, co právě přijíždějí.

Nakonec jsme se přemístili na tábořiště Rocky River, kde jsme potkali "extra wild wildlife", nebo taky "skákající tatranskou veverku", prostě ofrklého klokana, který přišel žebrat jídlo, sotva jsem zaparkoval auto a nestihl ani z něj vystoupit! Dokonce nově je na tábořišti ohrazený prostor, kde se návštěvníci mohou v klidu najíst. Bohužel za to mohou hlavně a jen lidé. Při soumraku jsme se vydali na "platypus walk", procházka okolo jezírek, kde žijí ptakopyskové. Již jsme viděli tohle zvířátko na Tasmánii, přesto jsme toužili vidět jej znova. Bohužel, kříženec ptáka a savce se neukázal. Už to skoro vzdáváme, celou dobou co cestujeme po Austrálii, dostáváme "zaručené" tipy, kde jej vidět, a pořád nic. V noci byla ukrutná zima. Spacáky nějak řídnou, když jsme je v Čechách kupovali, měly komfort -20stC, teď máme pocit jako kdybychom nocovali na Sibiři.