Z Warrnambool do Port Fairy jsme ujeli jen 31km.

Ráno jsme zašli na informace, kde paní byla už zase b.i.t.c.h. a podávala informace stylem "máte to v té brožuře". Tak jsme si zašli nejdříve nakoupit do Aldi (něco jako Lidl co je levný) a rozhodli se sbalit stan. Hned ráno jsme také dali Janiny boty do opravy, ponevadž i značkové botky jsou blbě lepené. Dojeli jsme k pobřeží a zašli na ostrov, na který se člověk musí brodit. Část roku jsou také zde kolonie Fairy Penguin. Díky tomu, že zde nevede most, jsou tučňáci přirozeně chráněni proti psům a kočkám, kterým se do studené vodičky nechce. My jsme vystihli akorát okamžik odlivu, kdy je moře jen lehce nad kotníky. Prošli jsme se po ostrůvku a pak se po kolena brodili ve studené vodě zpátky. Warrnambool je jinak milé město, kde bychom i klidně bydleli, něco jako Geelong ale menší, pohodové městečko, ani velké ani moc malé, přímo na pobřeží. Celkově na nás dýchla příjemná atmosféra a mají hezké pobřeží. Pak jsme vyzvedli Janiny opravené botičky a vyrazili dále. Ještě jsme zjistili, že stejně jako v Geelong, benzínky vůbec nemají kartelovou dohodu, potkali jsme BP, Caltex, Shell, Mobil a Amcal a všude přesně stejné ceny.

Na informacích v Port Fairy jsme narazili v informacích na hodně dobrou babku, která měla úplně odlišný přístup než už zmíněná kolegyně. Tady jsme se taky dozvěděli, o jak dobrou show jsme ve Warrnambool přišli. Nevadí, snad příště. Ubytovali jsme se v jednom z mnoha kempů (38°23'6.17"J 142°13'18.54"V). Paní se na nás podívala a řekla "tak třeba za A$20 za noc". Zdálo se nám to dost předražené za kousek trávy u dálnice. Večer již obligátní večeře a pokus o spánek. Kemp je strategicky umístěn v zatáčce přímo kde dálnce vjíždí do města. Takže každý kamión ve směru do Port Fairy pomocí motorové brzdy intenzivně brzdil, velmi intenzívní zvuk, a každý v opačném směru naopak sešlápl plyn, zvuk snad ještě horší než ten předtím. Od dálnice jsme byli zvukově odděleni plaňkovým plotem a 3 metry trávy. Peklo za dvacku, které nevyvážily ani čisté záchody.