Projeli jsme se k základně RAAF a oklikou zpátky do kempu, najeli přitom jen 33km.

Ráno jsme si dali odpočinek, hlavně po stresu z průjezdu Melbourne dlouhý spánek. Pak následovaly obvyklé věci, jako napřiklad vyprání prádla, naplánovaní další cesty nebo dopsat deníček. V kempu jsme byli až do oběda a po zmíněné stravě jsme vyrazili do leteckého muzea (37°55'48.93"J 144°44'56.47"V). Toto je umístěno zcela logicky přímo na funkční letecké základně RAAF (Royal Australian Air Force). Takže jsme byli při vstupu trochu prolustrování, obdržěli jsme návštěvnické karty a pak už hurá do muzea. Mají tam všechny možné i nemožné letadla od první světové války po téměř současnost. Základna sloužila a stále slouží hlavně pro výcvik nových pilotů, takže většina letadel je výcvikových, z moderních verzí mě hlavně zaujala Australská verze původně francouského Mirage, který se v Melbourne vyráběl. Muzeum je v asi 3 hangárech a všechny jsou opravdu plné. Potkal jsem taky pár dobrovolných průvodců, jak jinak v Austrállii, a ten třesousí se 80letý dědeček mi vyprávěl, jak na kterých strojích létal, některé ty skutečně "jeho" jsou vystaveny právě v muzeu. V jednom z hangárů jsme taky kouli na právě probíhající rekonstrukci jednoho ze strojů A52-600 Mosquito . Pak bohužel v pět zavírali, tak jsme byli ve vší slušnosti a korektnosti vyprovozeni. Jinak v muzeu se smí ve sbírkách fotit dle libosti, ale pouze uvnitř hangárů.

Pak měla následovat prohlídka Růžové zahrady, ta se nekonala, protože zahrada zavírala taky v pět. Takže následovala jízda do kempu, večeře a taky procházka okolo moře. Málem bych se zapoměl zmínit, že v noci byla bríza a stan nás už zase fackoval. A taky, že jsme v kempu potkali Australský pár, kdy se rozhodli přerušit kariéru, prodali dům a několik let cestovali okolo kontimentu.