Z kempu v Cann River jsme vyrazili po Princes Highway směrem na Orbost, do kterého to je asi 76km, navíc jsme si dali 12km zajížďku do Cabbage Tree Palms Reserve, z Orbostu pak přes Marlo dalších 33km do Cape Conran Coastal Park. Celkem 127km.

Ráno hned po časné snídani jsme si dali procházku po "lesoparku", jak vzneseně nazývají v Cann River část lesa, která sousedí přímo s kempem. Hezká 3km procházka lesem, slyšeli jsme pár klokanů, jednou zahlédli zadní tlapky, jednou ocásek. Taky jsme našli hodně míst, kde ježury pátraly po oblíbených termitech. Jinak nic. Bohužel byla trochu slyšet blízká dálnice. I když provoz je diametrálně odlišný od evropského pojetí dálnice.

Vyrazili jsme a jeli směrem na Orbost. Zhruba ve dvou třetinách cesty jsme odbočili na Cabbage Tree Palms Reserve. Navigace jsou na Cabbage Tree Palms. Když máte 4x4, tak se dá dojet až do Cape Conran Coastal Park a dále pak stezkou uvnitř parku, která dříve byla hlavní dálnicí mezi Melbourne a Sydney. Cabbage Tree je jediný druh palmy, která je původní ve Victoria, a obyvatelé jsou na to náležitě hrdí. Tady v rezervaci jsme si jen dali svačinku a tisíce komárů nás přesvědčily, že bude vhodné pokračovat dál. Takže jsme se vrátili zpátky na Princes Highway a pokračovali až do Orbost.

Orbost je relativně malé městečko. Zastavili jsme se na informacích, které jsou hezké dřevěné a určitě i historické budově. Pak jsme si ještě dali na náměstí kávu a viděli jednoho motorkáře, jak nastartoval motorku, popojel krokem asi metr a lehnul si. Asi byl unavený nebo co ... Kupodivu ani moc nenadával, když se s pomocí dalších lidí sbíral. Naštěstí jen pár odřenin a dost v šoku.

Osvěženi jsme vyrazili do Cape Conran Coastal Park. Silnice z Marla je ta, kterou si každý řidič musí vychutnat. Hezky houpavá, mírné zatáčky. Vjezd do kempu ale hrbolatá nezpevněná cesta, naštěstí jen asi 500m. Kemp je docela velký, jen lehce komerční. Byl to hezký pohled přímo na oceán po 3 týdnech cestování vnitrozemím. Bohužel, jak jsme z Queensland byli zvyklí, moře, i když bylo léto, bylo výrazně chladnější. Měl jsem dokonce pocit, že když se postavím na špičky, tak vidím ledovce Antarktidy. Po večeři jsme si dali procházku okolo pobřeží na vyhlídku, kde jsme sledovali západ slunce přímo do oceánu. Snad umí plavat.