Tentokrát jsme se toulali pěšky po Dunns Swamp (Wollemi NP).

Ráno jsme vstali až se sluníčkem, prakticky až ve chvíli, kdy se v tom vedru nedalo ve stanu vydržet. V klidu jsme se nasnídali a pohladili autíčko, že nikam dneska jezdit nemusí.

Během dne jsme pak prochodili všechny stezky, které vedou z tábořiště na všechny strany. Mimo jiné jsme se vydali k hrázi přehrady, na kterou se bohužel nesmí, okolo zátočiny se slibným názvem Platypus Loop. Tato oblast parku je významná také tím, že zde jsou obrovské skalní pagody. Pískovec zde dostal tvary, jako kdyby někdo postavil celé město z těchto kuželovitých objektů. Díky skalám se zde vyskytuje druh jedle, který není odolný proti požárům. Ve skalách ale lesní požáry nejsou tak rozsáhlé a tak zde jedle mohou přežít vcelku bez úhony. Došli jsme až k místu, které někdo pojmenoval Long Cave, nejedná se o jeskyni, jak by se dalo z názvu usuzovat, ale o velikou skalní vlnu zasahující až nad stezku. Cestou jsme potkali veliké množství zvířat, kromě překrásných ledňáků velkých jsme viděli v řece malé sladkovodní želvy, teda jednu a na jednu sekundu, než s sebou svižně hodila do vody, a vydru. Překrásné malé mokré zvířátko, hledající potravu u skalnatého břehu. Bohužel, jakmile nás spatřila, okamžitě taky zmizela v hlubinách. Asi jsem se měl to ráno oholit. Z vačnatců jsme viděli Eastern Grey Kangaroo, Swamp Wallaby, který je zbarven trochu jinak než klokan obvyklé bývá a navíc je extrémně plachý. Hlavně podvečerní procházka nám naskytla pohled na skákající stáda

Příprava večeře a její konzumace byla opět zpestřena odháněním dotěrných possumů. Pak ještě procházka k místu, kde by se měl vyskytovat tajemný ptakopysk. Prozatím nezkušení jsme doufali, že jej uvidíme, nic netuš, že si budeme muset ještě pořádně počkat. Před spánkem jsme ještě chvíli počítali hvězdy. Počasí bylo perfektní.