Z tábořiště na břehu Causeway lake přes Rockhampton, okolo Gladstone až na odpočívadlo u Calliope najeto něžných 185km.

Ráno jsme vstali spolu s přírodou ... zpívající ptáčči, ctvdlikající hmyz a řvoucí děti. Po snídani jsme řešili, zda zůstat ještě jeden den nebo se posunout blíže ke Brisbane. Nakonec jsme se rozhodli odjet a cestou se zastavit na krokodýlí farmě. Po cestě jsme se ještě také zastavili u jedné z mnoha pláží na ranní procházku, já, a ranní koupání v moři, Jana.

Koorana Crocodile Farm se nám hodně moc líbila. Prováděl nás syn majitele a jedno je jesté, neboj se krokodýla, kterého vidíš, ale těch, které nevidíš. Na vlastní oči jsme viděli, teda spíše neviděli, jak byl 5 metrů dlouhý a asi tunu vážící krokodýl ukrytý ve 20cm vody a troše bahna. Krokodýli jsou hodně rychlí a překvapivě hbití. Vydrží 7 měsíců, i déle, nežrat a pod vodou vydrží bez dýchání až 5 hodin. Je nesmysl se před krokodýlem schovat na strom, on má čas a klidně si pár měsíců počká, než člověk sleze. Jinak je nejlepší před ním prostě utíkat pryč. Krokouš pronásleduje jen na hranici svého území. Hnízdo krokodýla (klade vejce), vypadá úplně stejně jako hnízdo, které si staví tabon lesní (Australian Brush-turkey). Omyl je životu nebezpoečný. Krokodýli reagují hlavně na vibrace. Nemají rádi, když někdo cáká vodu, křičí nebo dupe v jejich teritoriu. Naštvou se a výsledek souboje je zřejmý. Pro útok nemusí mít krokodýl ani hlad a oběť často nesežere. Má prostě jen rád svůj klid. Krokodýlí kůže je tou nejkvalitnější na světe, na farmě jsou vystaveny kabelky přes 100 let staré, ale pořád vypadající jako kdyby byly vyrobeny včera. Ostny na hřbetu krokodýla jsou dovedeny miliony let vývoje k naprosté dokonalosti. Když pluje pod vodou, tak krokodýl, na rozdíl od jiných zvířat, nedělá vlnky. Malým krokodýlům, když se dávají fotit s turisty, musí zavazovat tlamu. Stává se, že se malinký krokodýlek zakousne, kůži sice neprokousne, ale nepustí se, a jedinou možností je vstrčit na několik hodin ruku do kbelíku s vodou a počkat, až malému dojde vzduch a vyplave se nadechnout. Může to trvat ale mnoho hodin. Nejmenší krokodýli se živí drobným hmyzem a pulci, na břichu mají zbytky žloutku, který jim slouží jako první nouzová zásoba žrádla, pro případ kdyby hned na poprvé se jim nic nepodařilo ulovit.

Po krokodýlech jsme jeli přímo do Rockhampton Botanic garden, údajně jedné z nejhezčích australských botanických zahrad. Musí se nechat, že je to opravdu nádherné místo. Součástí je i menší zoo. Několikrát jsme se tam navzájem ztratili a zase se našli. Podívali jsme se na krmení lori horských a koal . Ošetřovatel nám vykládal, jak se nějací výrostci snažili ukrát koalu. Ta je tak zřídila, poškrábala a pokousala, že raději ukradli krokodýla, protože to bylo snažší. Nakonec je chytili, škrábance a kousance si museli nechat ošetřit v nemocnici. Z botanické zahrady jsme viděli jen malý kousek, začal nás tlačit čas. Rocky s okolím na nás zanechal ten nejlepší dojem. Krásné a nepřelidněné pobřeží, doprava hodně dobře řešená a město je hezky průjezdné, hodně dobrá zahrada - tady by se dalo bydlet.

Na noc jsme zastavili až v Calliope, odpočívadlo zřízené na původní trase Bruce Highway. Klidné místo, lze přespat zdarma, jen dvě věci kazí dojem. První jsou záchody, které jsou pouze pro znalce, a ta druhá ... v blízké řece jsou krokodýli.