Vyrazili jsme z Devils Marbles Conservation Reserve do Tennant Creek, 116km po Stuart Highway, pak dále jsme jeli 352 po Barkly Highway až do Soudan Bore rest area (odpočívadlo). Celkem najeto 468km.

Ráno jsme vstali s východem slunce, takže v 6.30 a vydali se na procházku po Devils Marbles Conservation Reserve. To místo je prostě neskutečné, má tu pravou Australskou atmosféru. Možná díky tomu, že je tady naprosté minimum turistů, žádné regulace, žádná A4 plná zákazů. Během procházky jsme uslyšeli krátké zavytí. A na kameni, naprosto neskutečně, vyl na ranní sluníčko dingo. Pravý, nefalšovaný, divoký dingo. Než jsem vytáhl teleobjektiv abych jej vyfotil, tak zmizel mezi kameny. Naprosto neskutečné, slavné Uluru je ve srovnání s tímhle místem jen přelidněná díra.

V devět ráno už bylo vedro na chcípnutí. Tak jsme sbalili stan, zapnuli klimatizaci v autě a vyrazili 100km na sever do Tennant Creek. Je to malé město uprostřed ničeho, za svůj vznik vděčí nálezu zlata, místní lidé jsou naprosto pohodoví. Paní ve Visitor Information Centre nám poradila, kde si nabrat vodu do kanystrů a při té příležitosti nám také dala účtenku z místního obchodu, díky které jsme ušetřili 4 centy na každém liltru benzínu. Kohoutek s vodou nám sice dal problém najít, ale nakonec jsme byli úspěšní. Taky jsme si zašli na internet, poslali pár emailů, že jsme v pohodě, natankovali auto "po víčko" a vyrazli na dost dlouhou cestu do Queensland.

Oběd jsme si dali u Lake Mary Ann, asi 5km za Tennant Creek. Kdysi tady býval karavan park, dnes je to jen rekreační oblast. Co ale zbylo po karavan parku jsou sprchy. Musí se nechat, že tyhle dosahovaly kvality výživných afrických sprch, prostě něco pro opravdové znalce. Voda tekla sice jen studená, ale vzhledem k vedru co panovalo, to vůbec nevadilo. Umyl jsem v klidu okna auta a vyrazili dále na cestu.

Další zastávky byly v podstatě jen "na čůrání". U Three Ways jsme odbočili na Barkly Highway, kdy jsme stále jeli, až v podvečer jsme zastavili na odpočívadle Soudan Bore rest area, asi 100km před hranicí mezi Northern Territory a Quennsland. Celou dobu jsme projížděli neuvěřitelně placatou krajinou Barkly Tableland, jde rostla prakticky jen tráva. Během stmívání jsme si vychutnávali překrásný západ slunce uprostřed naprosté pustiny.