Z tábořiště do Alice Springs jsme najeli přesně 100km, pak dalších 138km do Aileron Roadhouse, zastávka v Barrow Creek po 142km a Wycliffe Well po dalších 100km, celkem najeto 518km.

Ráno si ještě před snídaní Jana zaplavala v osvěžující vodičce. Teplota vody jako z ledovce. Jen jsem se na vodu podíval a byla mi zima. Pak jsme sbalili stan, nasnídali se a vyrazili zpátky do Alice Springs. Ve městě jsme doplnili zásoby a natankovali auto opálem až po víčko. Pak už následovala jízda přímo na sever.

První zastávkou byl Obratník Kozoroha . Už jsme jej několikrát přejížděli při výletu v Západní Austrálii, ale tady je to památník se vším všudy. Vyfotili jsme se a jeli dál. Další zastávkou byl Aileron Roadhouse, podivné místo, kde jsme viděli nejdražší benzín za A$1,79/litr. Cílili jsme se tady dost podivně, protože nás neustále okukovala skupinka 50 domorodců. Potkali jsme tady jednu Němku s Francouzem, holka tankovala vážně podivným způsobem. Nejdříve do kanystru nataknovala 20litrů benzínu, zaplatila jej, přeparkovala a přelila ten kanystr do nádrže. Druhou zastávkou byl Barrow Creek, kde pracovala paní se zjevnou nechutí. Navíc, vypadala nachlazeně, i když tady bylo ještě léto.

Další výbornou zastávkou byl ale Wyclife Well, U.F.O. capital of Australia. Tady jsem si koupil asi nejdražší pivo v Austrálii, zato jsme si nabrali 10litrů vody do jednoho z našich kanystrů. Proč až tady, to si nepamatuju. Každopádně podle jedné teorie je časté pozorování ufo způsobeno hlavně blízkostí baru, kde mají nejvetší výběr piv na celé Stuart Highway.

Konečně jsme dorazili do místa, kde chceme přespat, Devils Marbles Conservation Reserve. Překrásné místo uprostřed ničeho kde jsou všude obrovské kamenné kuličky. Kameny jsou také temně rudé, na rozdíl od Uluru tady ale není žádný seznam omezení na 2xA4, žádné předražené poplatky za vstup a zlomek lidí. Možná díky tomu neuvěřitelnému klidu má tohle místo perfektní atmosféru. Přesně rudý střed Austrálie, tak jak jsem si jej vždycky představoval.

Tábořiště je přímo u kamenných kuliček. Postavit stan byla fuška, protože kolíky šly zabít do země jen tam, kde rostly chomáčky trávy, všude jinde byla skála. Bohužel blízko nás si postavily svůj kampervan dvě Němky, a jedna z nich nedělala nic jiného, než každé dvě minuty otevírala a zavírala posunovací dveře. Po postavení stanu jsme si dali hodně hezkou procházku při zapadajícím slunci. Mnohem lepší než ta komerční záležitost u Kata Tjuta.